Hra za postavu

Dobří hráči dokážou věrohodně hrát za svou postavu. Pokud nechcete, aby vaše hra spočívala jen v pobíjení nestvůr a rabování pokladů, veďte své hráče k tomuto umění.

V Pravidlech pro postavy v části Jak hrát je popsáno, jak by se měly postavy správně chovat podle svého charakteru, znalostí, národnosti, rasy a toho, co umí.

Hra za povahu

V Pravidlech pro postavy jsou popsány některé charakterové vlastnosti postav. Pokud chce hráč hrát za novou vlastnost, nijak mu v tom nebraňte a pouze dohlížejte, zda ji správně zahrál.

Rozhodně ale trvejte na tom, aby každá postava měla alespoň dvě charakterové vlastnosti, jinak se stane šedou a nevýraznou. Na druhou stranu nedovolte hráčům, aby překombinovali své postavy povahovými rysy - stejně by za mnohé z nich zapomínali hrát.

Nezapomeňte dohlížet na hráče, aby důsledně hráli za charakterové vlastnosti svých postav!

Nezapomínejte, že hra za povahové vlastnosti nejvíce odlišuje hry na hrdiny od ostatních společenských her. Umožní být hráči někým skutečně jiným, než sebou samým.

Málokdo asi touží v našem skutečném světě zabíjet a zotročovat ostatní, ale to neznamená, že nemůže hrát za takovou postavu ve světě fantazie. Stejně tak by málokdo dal peníze, které těžce vydělal, na chudé, ale postavy vyznávající dobro tak bez váhání učiní. Mnoho hráčů tento rozdíl nechápe a řídí tužby postavy podle svých vlastních záměrů.

To pak není správně zahraná hra za postavu. Pokuste se proto vysvětlit svým hráčům tyto body:

— nehrají sami za sebe, ale za někoho zcela jiného

— postava, kterou hrají, má své vlastní záměry a cíle a hráč ji k nim má vést

— znalosti hráče nejsou znalostmi postavy - každý hráč jistě umí číst a psát, ale většina postav to neumí, a tak je to s mnoha dalšími věcmi

— není nic špatného na tom hrát zápornou postavu - být na druhé straně práva a dobra; zlé skutky nekoná hráč, ale jeho postava

— obdobně, dobrá postava by měla skutečně prosazovat dobro a pomáhat ostatním, ne si „hrabat do vlastní kapsy“ - to patří postavám toužících po penězích

Charakter

Základní a nejdůležitější povahovou vlastností je charakter. Často se na něj odkazují další pravidla (bílá magie, nekromancie)

Charakterové vlastnosti v družině

Při volbě povahy postav u jednotlivých členů družiny se snažte o určitou podobnost. Lidé zcela opačných charakterů by se asi nedali dohromady na nebezpečnou výpravu a pokud ano, buď by se brzy rozešli nebo se vzájemně pobili - a to spolu musí postavy chodit a žít celé měsíce nebo roky!

Rozdílnost charakterů může mít i svůj důvod - do družiny dobrých postav se vloudí jedna zlá a bude se družinu snažit využít nebo zničit. V jiném případě může do skupiny zlých postav proniknout jedna dobrá, aby jim zabránila v konání zla.

Utajení povahy postav

Na hrách na hrdiny je nejpřitažlivější neznalost a postupné objevování - neznalost světa, kde se dobrodružství odehrává, neznalost kouzel, magických předmětů, schopností ostatních a také neznalost povahy a motivů ostatních.

Pokud hráč ví, že jedna z postav v jeho skupině je zrádce a snaží se všechny nalákat do pasti, nebude nijak překvapen, až se na něj sesypou lupiči a bude dobře připraven.

Mnohem zábavnější je situace, kdy věří svému příteli a ten jej v nestřeženém okamžiku překvapí nenadálým útokem.

Takové a mnoho dalších zajímavých situací může nastat, pokud hráči nevědí o povaze jiných postav a teprve v průběhu hry odhalují charakter ostatních - mocný válečník se ukáže jako zbabělec, zloděj může být v podstatě poctivý dobrák a podobně.

Povahu postavy hráč nemá a ani nesmí ostatním prozradit. Ze všech hráčů ji, kromě něj, zná jen Pán hry.

Hráč nehraje za povahu své postavy

Pokud hráč nehraje za povahové rysy své postavy, promluvte s ním a vysvětlete, v čem dělá chybu. Pokud se ani nadále nebude povahou své postavy řídit, udělte mu postih ke zkušenosti a vysvětlete mu, proč a za co jej dostal.

Pokud ani poté nezareaguje, pokuste se jej přesvědčit, aby si vzal jinou povahu.

Změna povahových vlastností

Při hře může dojít ke změně povahy postavy násilnou cestou - působením kouzel, modliteb, artefaktů a podobně. V takovém případě vysvětlete problém hráči a snažte se jej přesvědčit, aby spolupracoval a hrál za novou povahu postavy správně. Ne každému bude taková násilná změna vyhovovat - v takovém případě zkuste najít cestu, jak mu navrátit jeho původní povahu zpět - poustevník mu poradí, aby šel do chrámu jistého boha a obětoval mu, mudrc postavu pošle za mocným kouzelníkem, který dokáže moc artefaktu zlomit a tak dále.

Detekce povahy postav

Postavy mohou mít schopnosti, zejména magické, díky kterým dokážou rozpoznat povahu ostatních. Situace není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Pokud například zlý čaroděj myslí v okamžiku detekce na svou večeři, kouzlo nebo schopnost jej označí jako neutrálního. Pokud by myslel na svou ženu (kterou hluboce miluje), může se jevit jako dobrý!

Hra za rasu a dovednosti

Kromě hry za povahu musíte jako Pán hry sledovat (a vyžadovat) hru za rasu a povolání. Hráči si často volí rasu tak, aby co nejlépe vyhovovala jejich povolání, což značně snižuje kvalitu hry za postavu. Každá rasa se projevuje nějak jinak - barbaři a dargové by měli být hrubí, hluční a chvástaví, trpaslíci sveřepí, často toužící po zlatě, elfové jemní, kentu tajemní a tak dále.

Pokud hráč nesplňuje vaši představu o hře za rasu, zkuste se s ním domluvit a vysvětlit mu, co dělá špatně. Jestliže ani pak nezmění svou hru, navrhněte mu změnu postavy anebo jej za chybnou hru penalizujte na zkušenosti (hráč vždy musí vědět, za co je „trestán“).

Hra za povolání se soustředí zejména jednak na využívání zvláštních schopností a jednak mohou některá povolání mít svá specifika: kněz by měl chodit při každé možné příležitosti do chrámu (nebo šířit víru, chodit na bohoslužby), kouzelníci zase tráví volný čas studiem a rozhovory s cizími postavami. Zloděj se cítí nejlépe ve městě, kde navštěvuje hospody s pochybnou pověstí a navazuje kontakty s podsvětím.

Utajení schopností postav

Hráči by neměli navzájem vědět, jakou kdo hraje rasu (pokud to není patrné na první pohled), výcvik a jaké má jeho postava základní vlastnosti. To by měli zjistit teprve při samotné hře, ne se ptát „Jseš kouzelník?“, „Umíš krást?“ nebo „Jsi šermíř nebo bojovník?“. Takové otázky by nikdo neměl položit, a už vůbec na ně dostat odpověď.

Daleko větším překvapením pro ně bude, kdy barbar, kterého všichni považují za válečníka, sešle nějaké kouzlo a zabije jím ducha, než aby řekli „Jseš hraničář - zkus na toho ducha Hněv stromu“.

Kontakty

Dbejte na to, aby si hráči vyplňovali své kontakty do deníku. Bez evidence po několika hrách zapomenou, koho znají, koho potkali a jaký k němu mají vztah.

Vlastní postavy

Mezi kontakty patří i vlastní postavy. Hráči často zapomínají, co jejich postavy pro sebe udělaly, jaký mají skutečný vztah. V průběhu hry můžete hráče pobídnout, aby svůj vztah k ostatním přehodnotili, například pokud někdo ostatním opakovaně zachrání život, jejich vztah k němu pravděpodobně vzroste; naopak pokud je okrádá nebo prohraje všechny peníze družiny v kostkách, vztah k němu se zhorší.

Povaha

Povaha do velké míry určuje vztah postavy k ostatním. Obecně lze říci, že zlé postavy mají málo přátel a naopak. Toto je jedna z výhod, které přináší hra za dobrou postavu - snáze si udělá přátele a jejich vztah k ní bude lepší.

Výhody kontaktů

Známosti hýbou světem a bez kontaktů se postavám bude těžko žít. Pokud například potřebují prodat ukořistěné zbraně a nemají povolení, pomůže jim známý kovář nebo kupec. V cizím městě se jen od známého dozvědí potřebné (a také správné) informace. Pokud chtějí sehnat alchymistické výrobky za přijatelnou cenu, bez kontaktu nemají naději. Navíc, postavy nemusí bezcílně bloumat světem, ale jet navštívit známé či příbuzné (udržovat kontakty).

I pro vás jako PH plynou z kontaktů výhody: Známý může postavu sám kontaktovat a dohodit jí práci (úkol), může zmizet a postavy jej budou hledat nebo jeho ústy můžete předat postavě informaci o úkolu.

Změna vztahu či znalosti kontaktu

O změnu kontaktu či vztahu vás může požádat hráč nebo ji můžete hráči doporučit (nařídit) jakožto PH.

Obecně druhý stupeň síly kontaktu (Kon) může postava dosáhnout asi za 3 měsíce, někdy déle. Třetího stupně dosáhne nejdříve za rok, někdy až za několik let.

Vztah se může měnit rychleji nežli síla kontaktu, pokud například kontakt postavu zradí, její vztah se sníží na -2 či -3.

Trpělivost postavy

V základních pravidlech nikde není zmínka o trpělivosti. Toto pravidlo závisí čistě na vaší úvaze jakožto PH. V situacích, kdy hráči chtějí, aby jejich postava donekonečna opakovala určitou činnost nebo dělala, co ji nebaví (dlouhé studium v knihovně, špatně placená těžká práce, nekonečné hledání pokladu v podzemí, dlouhodobá výroba zbraně a podobně), nechte hráče hodit na vůli, zda u činnosti vydrží. Pokud uspěje, po čase jej nechte hod zopakovat a zvyšte obtížnost. Pokud neuspěje, řekněte mu, že si jeho postava nepřeje dále činnost vykonávat (nudí se). Pokud by na tom hráč trval, můžete jeho postavě dát na nějaký čas postih (-1, -2) ke všem hodům za nespokojenost.