Leif

Leif se narodil v den, kdy jeho klan napadli skřeti. Skřetí válečníci byli ve značné přesile a brzy zahnali trpaslíky do obytné části dolů, kde se strhla zuřivá bitva. V poslední chvíli se podařilo Narimu, trpasličímu kováři, zachránit malého Leifa i jeho matku před skřetími šavlemi. Skřeti byli po několika hodinách bojů zahnáni zpět přicházejícími posilami z ostatních klanů, ale mnoho trpaslíků bylo zabito a velká část pokladu vydrancována.

Tak se Leif narodil do neradostných časů, kdy jeho rodina přišla o majetek. Jeho otec Fuin, zlatník, musel zanechat řemesla a nechával se najímat jako žoldák ochraňující kupce na cestách za obchodem. Protože byl často pryč, vychovávala Leifa jeho matka a později i zachránce Leifa, Nari.

Nari si Leifa oblíbil jako vlastního syna, kterého ztratil při skřetím přepadu. Sblížil se také s Leifovou matkou, Darenou a měl s ní syna Merviho. Když se Fuin jednoho dne vrátil ze svých cest, objevil, že byl podveden a aby uchránil svou čest, vyzval Nariho na souboj, ve kterém jej zabil. Poté zavrhl svou ženu i nevlastního syna a odvedl Leifa pryč. Do rodných síní pod Artharijským pohořím se již nikdy nevrátil.

Fuin se dál živil ochraňováním kupců a tehdy začal Leifa cvičit v umění boje. Naučil jej zacházet s válečnou sekerou a nosit kroužkovou zbroj a zasvětil jej do tajů svého řemesla, zlatnictví. Leif měl neobvyklý talent a práce se zlatem mu šla dobře, ale povolání zlatníka jej nelákalo a otec jej potřeboval při své práci.

Po patnácti letech tvrdého života vyrostl z Leifa mocný válečník a jeho i Fuina si začali najímat i významnější kupci. Na svých cestách navštívili mnoho měst a vesnic a Leif získal několik přátel a známých mezi kupci, vojáky a dobrodruhy. Jak jejich sláva rostla, byly cesty stále náročnější a cena nákladu vyšší.

Na jedné z těchto cest, v úzké soutěsce, přepadla karavanu tlupa lupičů. Již první salvou šípů skosili většinu doprovodu. Ve vzniklém zmatku se lupiči vrhli na přeživší poutníky a do jednoho je pobili. Pod jejich meči, oslaben zásahem otráveného šípu, nakonec padl i Fuin.

Jediný Leif, kterému se podařilo uprchnout do nedalekého lesa, masakr přežil. Druhého dne se na místo přepadu vrátil, ale nalezl jen doutnající vozy a mrtvá těla ohlodaná dravou zvěří.

Leif v duchu odpřísáhl všem lupičům strašlivou pomstu při Dwatahovi, bohu trpaslíků. Bez jediného ohlédnutí opustil mrtvá těla a vydal se směrem k nedalekému městu.